MUAY THAI

Muay Thai neboli thajský box je přes 1000 let staré bojové umění, které v boji používá techniky nohou, rukou a paží. Ve starých spisech jsou mezi osmi základními zbraněmi thajského boxu uváděny pěsti, lokty, kolena a nohy.

Historie thajského boxu je spjata se stěhováním kmene Thai (v překladu "svobodní") ve 12. a 13. století našeho letopočtu z provincie Jiangxi, Sinchan a Hubei v jižní Číně na dnešní území Thajska. Ve 13. století bylo stěhování národů zvláště intenzivní kvůli útlaku mongolských tlup přicházejících ze severu. Existují také názory, že thajský box vznikl během neustálých bojů Thajců se sousedními Barmánci, Khméry a Vietnamci, což je možno přijmout jako nejpravděpodobnější domněnku, neboŸ potřeba válečného umění byla v těchto pohnutých dobách thajských dějin zřejmě výrazná.

Jedna stará thajská legenda se zmiňuje o bojovníkovi jménem Nhai-Khon-Don, který byl vzat Barmánci do zajetí, ale poté si sám neozbrojen dokázal vybojovat svobodu vítězstvím nad 12 barmskými bojovníky s meči. Na jeho počest se každý rok koná turnaj v thajském boxu.

Svého rozkvětu dosáhl Muay-Thai za vlády krále Pra-Chao-Sua (začátek 18.stol.), jenž byl sám mistrem tohoto bojového umění. Vypráví se, že král, kterému přezdívali "Tygr", měl ve zvyku tajně opouštět palác, aby pak maskován vystupoval na místních turnajích, přičemž své soupeře zpravidla porážel.

Thajci jsou velmi pyšní na svůj tradiční sport. Jeho popularita je srovnatelná s oblíbeností fotbalu v Evropě nebo baseballu v Americe. Téměř každý obyvatel mužského pohlaví zná přinejmenším základy tohoto sportu.

Na rozdíl od klasického karate nebo kung-fu jsou údery při thajském boxu zasazovány plnou silou bez zastavení. Dnes, stejně jako tehdy, vystupují bojovníci bosi, nosí však boxerské rukavice. Kromě úderů pěstmi jsou povoleny také údery lokty a kopy koleny stejně jako kopy nohama, přičemž soupeř smí být shozen na zem. Předváděcí formy nebo tzv. kata v thajském boxu neexistují. Přímé zásahy, plynulé pohyby a reflexy se rozvíjejí stálým sparringem stejně jako tréninkům úderů do pytle s pískem nebo do tlumiče úderů. Během sparingu se nosí ochranná výstroj, aby se zabránilo zbytečným zraněním. Při takových to tréninkových metodách není těžké uhodnout, proč thajští boxeři v zápasech se soupeři, kteří provozují jiná bojová umění, téměř vždy dosáhnou vítězství.

To co dodává thajskému boxu zvláštní charakter a vlastní půvab, je hudba, která zní během celého zápasu, stejně jako tradiční rituál, který provádějí boxeři před zahájením boje. Orchestr, jenž tvoří bubny, cimbály a jávské flétny, rytmicky provází tempo zápasu. Je samozřejmé, že každý z hudebníků musí být dobrým znalcem thajského boxu. Rituál před začátkem souboje (Vai Khru) se provádí podle starého zvyku tak, že boxer v graciézním předklonu, ruce držíc nad hlavou, nejprve pozdraví publikum, potom podobným způsobem prokáže úctu trenérům. Hned nato následuje série zpomalených pohybů, které se podobají tanci, symbolizující však vlastně pohyby z thajského boxu. Vai Khru znamená v hrubém překladu z thajského jazyka "vypudit strach ze srdce" a hlavním cílem jeho předvádění je koncentrace boxera na nadcházející boj. Celý rituál může trvat několik minut a dobrý znalec thajského boxu může podle pohybů rozpoznat, ke které škole boxer patří.

Poté, co každý z obou bojovníků ukončí svůj rituál, jdou do protilehlých rohů ringu, kde jim trenéři a sekundanti udělí poslední pokyny. Pak už se čeká na úder gongu.

Direkt - základní úder pěstí, vedený přímo (co nejrychleji, co nejkratší trasou) na soupeřovu bradu, případně do oblasti břicha

Hák - boční úder pěstí na soupeřovu bradu nebo na spodní žebra

Loket - úder loktem se používá v mnoha verzích, přímo, z boku, z vrchu na temeno hlavy, zespodu na soupeřovu bradu

Low-kick - obloukový kop holení vedený na soupeřovo stehno (úpon stehenního svalu nad kolenem)

Round-kick - obloukový kop holení vedený na soupeřovy spodní žebra

High-kick - obloukový kop holení vedený na soupeřovu hlavu

Push-kick - přímý kop patou či plochou celého chodidla (pozor na prsty:), jehož účelem je soupeře zastavit či odsunout, je možné útočit jím na hlavu nebo do břišní oblasti

Koleno - přímé nebo obloukové, nejčastěji míří na soupeřovy žebra, břicho nebo hlavu

Klinč - zvaný také tanec smrti, bojovníci se drží v páce za hlavu (případně se obejmou kolem pasu), snaží se strhnout jeden druhého na zem, útočí na sebe koleny, lokty

Doporučení pro boj
/ převzato z knihy - Thajský box , Zoran Rebac /

1.Vždy se dívat přímo na soupeře.
2.Držet ústa pevně sevřená.
3.Být stále uvolněný s výjimkou těch momentů, ve kterých zasazujeme úder, nebo kop.
4.Nikdy se neotáčej k soupeři zády.
5.Nikdy v boji nezkoušej techniku, která nebyla dostatečně nacvičena při tréninku.
6.Nikdy nesoustřeďuj svoji pozornost pouze na útok, případně jen na obranu.
7.Během útoku vždy mysli na svou vlastní bezpečnost.
8.Když je soupeř velký, musí mu být vnucen boj z blízka, zatímco proti malým soupeřům bojujeme s odstupem.
9.Nikdy nedávej před soupeřem najevo své pocity, jako bolest, strach, nebo vztek.
10.Nikdy nedovolit soupeři zpozorovat známky naši slabosti a vyčerpání.
11.Pamatovat si účinek technik, o které jsme se pokusili, a tímto způsobem odhalit nejcitlivější místa soupeře.
12.Slabší úder, který zasáhl, je lepší než tvrdší, který minul.
13.Používat nejrychlejší údery z větší vzdálenosti a nejtvrdší zblízka.
14.Nikdy nepromeškat příležitost k úspěšnému útoku. Promeškaná příležitost se už nemusí opakovat.
15.Nepromarnit zbytečně svoji energii, neboť tuto budeme možná potřebovat k zakončení zápasu.
16.Nikdy nepodceňuj soupeře. Pocit převahy nikdy nesmí nabýt vrchu. Každý soupeř je nebezpečný, přičemž by ale měl být člověk pamětliv toho, že každý může být také poražen, nehledě na svoji pověst.
17.Pro každého opravdového bojovníka je také porážka polovičním vítězstvím, protože se z ní poučí a svou námahu v tréninku zdvojnásobí.

Copyright © 2008. All rights reserved. Created by cervotoc, designed by True.
| Admin | 25.9.2017, 09:52:23 |